Anders je syn slavného amerického sochaře, a taky týpek, kterej mě pravidelně obtěžuje dalším a dalším albem svých metalových projektů, ve kterých textově a především velice expresivním hlasovým projevem brojí proti americkému systému, vládě a jakékoliv formě oprese.
Sedíme ve školním autobuse, on trvá na tom, že tohle musím slyšet, a tak povoluju. Song nese titul, který se většinou od kapel tohohle ražení očekává - "Decay" (rozklad) a mezi várkou zvuků příbuzných zvracení rozeznávám poselství "their immense greed took your freedom away" (jejich nesmírná hrabivost ti vzala svobodu). Často se opakuje, že ONI jsou zlí a zodpovědní. Předstírám zájem, když se vyptávám, zda tím "oni" měl při psaní na mysli někoho konkrétního, jako Apple nebo snad jinou korporaci. Říká, že je to spíš jakože obecný, že prej vláda, systém a politici; že ti se všichni musí zapálit a že on je v tomhle radikální. Prostě protože nesnáší, když někdo někoho vykořisťuje a vykrádá.
Ona Radikálnost k poslechu zde (obsahuje i cover Smells Like Teen Spirit, samozřejmě nevykradenej):
https://www.facebook.com/thegunpowderkings?sk=app_2405167945
Můj fetiš v podobě zájmu o věci bizarní mě dohnal k poslechu všech čtyř songů. Toho dne jsem měl na úchylárny štěstí a Anders na mě naběhnul v jídelně, bych si přisednul k němu a jeho kámošovi, kterej má taky rád muziku co se s tím nesere. Vycítil jsem, že se dozvím možná něco konspiračního. Andersův kamarád přiznává, že se nemůže dočkat, až mu v březnu bude 21, protože se s dalšíma kámošema dohodli, že budou hrát Nintendo a kdykoliv někdo prohraje v Mario Smash Bros, bude muset vypít jednoho panáka a bude to mega moc srandy. Ptám se, proč to takhle nehrajou už teď. "Víš jak, nechci žádný problémy, nejsem ještě plnoletej," dostává se mi hbitě odpovědi.
Andersovi bude 21 až za hodně měsíců, ale vypadá to, že je jedním z pozvaných, protože říká, že na takové chvilky čekal zatraceně dlouho a chce si to užít. Panáky (a pěkně legálně) u videoher tady znějí všem lahodně. Nejradši by se prej opíjel už teďka a podporoval rozbroje v ulicích, protože jeho táta je koneckonců imigrant ze Švédska, kde to není pro sráče. Naléhám, že Amerika potřebuje, aby lidé jeho kalibru povstali, ale on tvrdí, že prostě nechce žádný oplítačky a problémy. On je prej spíš humanista a nikomu nebere jeho názory a rozhodnutí. E? E.
Mým nejoblíbenějším revolucionářem je tak Will, bývalý předseda klubu mezinárodních studentů, syn farmáře ze středozápadu, odborník na předválečnou politiku Německa, sociolog, filantrop, politický aspirant za Republikány, a zastánce ženských práv, který už má na sebe vyfasoval tři soudní zákazy kontaktu za stalking a obtěžování třech spolužaček. Měl jsem čest vidět Willa v akci live na podzim, když se plížil po knihovně za poslední ze svých obětí. Celému tomu předcházela série sms a mejlů, kde jí v němčině a finštině (Google Translator styl) vyznával oplzlou lásku. Dotyčná už neměla sílu reagovat, pravděpodobně proto, že si už kvůli němu jednou změnila číslo. Will tak dostal u regálu s časopisy pro ekonomy pár facek, slečna to nahlásila policii, a toto tak nějak předznamenalo Willův pád v čele studenstkých organizací.
Will je navíc neuvěřitelně sociálně-ozvláštnělý člověk, který když mluví, tak dokáže nehýbat rty, a v koutku úst se mu tvoří pěna. To jest navíc předváděno v milimetrové vzdálenosti od vašeho obličeje, kam se naklání, aby mu bylo dostatečně rozumět. Proto slečna vyvinula nadlidské úsilí, když se rozhodla jej vytrestat dotekem. Před časem koloval školou jeho blog, kde vzpílal všem ženským bytostem poezií jak střihnutou z 19.století, ježto ho žádná nemiluje, a vyhrožoval sebevraždou a odevzdáním se do vln oceánu. Na stejný blog se pokoušel umístit video ze začátku zimního semestru, kde mě v češtině nutí říct "Smrt Wallstreetu, vole" (protože také nesouhlasí se současným stavem věcí v Americe), ale celé to pak shledal příliš protivládním a překážkovým pro jeho budoucí vstup do senátu USA.
Will se nyní věnuje svému fb profilu, kde v poslední době propaguje myšlenku feminismu a verbuje pravidelnými statusy k pochopení, že s ženami se musí jednat rovnocenně a ne jako s předměty. Will pro jistotu nepoužívá na sociálních sítích své pravé jméno. Před svým nástupem do politiky jsou tyto prý předmětem podrobného zkoumání. Dotyčný by mohl být snadno psychopat.
Jako bonus přikládám fotku jednoho ze svých obědů z minulého týdne. Jedná se o průměrnou americkou porci, kterou jsem se pokusil sníst, ale nedostal se ani do poloviny (dle amerického standardu chybí ještě desertíček, většinou kopec zmrzliny nebo cake či cookies).
Navíc to vypadá, že už o mě tady vědí. Když ti tvůj RA (resident advisor), kterého jsi v životě neviděl, popřeje všecko nejlepší, je to zlý. Ale vyhmátli pravdu, včera jsem opravdu měl narozeniny. O funkci RA coby práskače v americkém školství si povíme příště.
No comments:
Post a Comment