Za branou sororit aneb jak se Shelby kněžnou stala

Stát se posezónním údržbářem na Moravian College bylo tahem mistrovským. Nejenže každý den nahlížím za kulisy potěmkinoviny instituce, ale dostávám se k věcem smrtelným studentům nedosažitelným. Za 7 dní čisté práce jsme zadarmo získali tři televize, jeden dvd přehrávač, mikrovlnku, lampy, kolečkové židle, noční stolky. Toho všeho se chtěli absolventi college zbavit. Vše je naprosto funkční a mělo zamířit k likvidaci. Věděl snad noční stolek něco nevyhovující? Osobně jsem vyklízel doupě zapálených bojovníků životního prostředí, kteří se mnou měli ještě před pár týdny hodiny environmental studies. Za barák vyhodili všecko - ledničky, televize, gejm boje, plasty, konzervy, šuplata s lékama, šprcky. Nasrat. Máma koupí přístí semestr hezčí.

Svou práci však budu nadále hýčkat. Kde jinde bych se ale při náhodné inspekci pokoje dohmátl pohozené soukromé korespondence zfanatizovaných sester z místní sorority. Dopisy mají všechny parametry pořádný sektičky - vlastní pyramidový systém a odstupňovaný hodnosti od nově iniciovaných (zde familiérně oslovovaných "babybug", česky "zajíček", ale klidně taky třeba "brouček" či "veška") po bordel mamy (la mama) a největší štětky (soudím dle použitých i nepoužitých kondomů všude po pokoji). Udělá mi velkou radost vás nyní s dopisy seznámit a nahlídnout do míst, kam se jinoch dostane jen sporadicky, a často jen skrz úzké otvory nejrůznějších útrob.

Dopisy, kterých jsem se zmocnil patří kněžnám ze sorority ASA (Alpha Sigma Alpha), přičemž dle fotek je zde alfa macho samic vskutku přehršel. Pro více informací neváhejte užít jejich web, který vám ovšem řekne jen to, jak jsou sestry boží a hájí pravé křesťanské hodnoty.  http://home.moravian.edu/students/org/asa/index.htm

Sestry se učí nazpaměť a pějí nejrůznější chorály s cílem pozvednout chabá sebevědomí, co zneuctil nejeden surovec. Sestry se opíjejí s cílem naskákat na co nejvíce chemicky a jinak unavených hochů na kampusu. Co je ale hlavní - sestry řeší světové problémy a udělají tě dámou, za kterou utrousí pohled nejeden zaměstnanec pumpy v New Jersey. Mluvím tady o poutech na celých život. Chtěj to. Nejdřív ale zaplať 400 dolarů za roční členství garantující přísun kamarádek. Hihi.

 Tady mě poprvé zaujala garance "Alpha Love". Už vstupem budiž všemi zbožňovaná, Shelby!

Vítej v řeckém životě. Zaplaceno už máš a vstupním rituálem (většinou se žmoulají palce starších sester, případně šikana a sběr grcek po sorority housu) už jsi prošla, takže teď si pojďme užít nějakou tu společnou lásku.

Shelby získává hodnost babybug, píše jedna z bordel mam a gratuluje k členství. Doufá, že se blíže poznají.

 Další z bordel mam ujištěje Shelby, že prachy byly dobře zainvestovány, a že se jako teď v klidu může do konce života spoléhat na sestry, který ani pořádně nezná. I tady se slibuje kopec lásky shrnutý v mysteriózní pečeti "Alpha Love".

 

Tento dopis, zachycující oficiální vstup Shelby mezi sestry, je ultimátním drahokamem v mé dosavadní sbírce. Dozvídáme se z něj, že Shelby je opravdu udělena hodnost babybug. Její nadřízená kněžna je takzvaná ruby aka to-go girl, která zasvětí do všemožných prasáren a podsvětí ASA. Shelby je sděleno, že časem jí bude přidělena "big", což je senior kněžna, která už má nějakou tu oběť za sebou a dále rozvine její chrámové znalosti.  Dále se dopis zmiňuje, že pobyt v sesterstvu bude pro Shelby nejlepším obdobím jejího života, potká nejlepší kamarádky, co nikdy nezradí; je taky ale nesmírně důležité si uvědomit, že odteď reprezentuje nejlepší sororitu na Moravian College. Na závěr se ruby omlouvá, že se večer nepřijde seznámit, protože má zápas v pozemním hokeji. I tak jí prej ale miluje neobyčejným způsobem ("..but I la la love you!). Zmátl mě tajemný podpis Pearl, jelikož se očividně jedná o další hodnost někde mezi ruby a big. To by znamenalo, že se Ruby Selena, autorka dopisu, honosí hned dvěma tituly najednou. A to znamená jen jediné - ta holka už má něco obskákáno.

Je fascinující, jakým způsobem je tento dívčí spolek veden. Zvážíme-li věk všech zúčastněných sester, musíme však dospět k závěru, že infantilní debilita je nakažlivá jak zubní plak Lady Gaga. Těmhle dospělým ženám budu nadále fandit. Kuk na kosti.

PS. Pořád ještě doufám, že najdu krabici od vína s nějakýma dolarama, David Rath styl.

Vymachrovaní a ubrečení

Jsou tomu dva týdny, co mi v magazínu The Manuscript, který vychází jednou za rok, otiskli 4 básně reflektující tak či onak moji prozatimní americkou zkušenost. Je nutno konstatovat, že básně povětšinou vznikaly pro hodiny kreativního psaní ze zimního semestru, a nikdy by mě nenapadlo, že se dostanou zpoza stěn učebny (z několika různých, leč čtenáři následně zjevných důvodů).

Aby bylo dále zřejmé, že si v Americe jen nelížu kulky, ohlašuji návrat na slamovou stage po odmlce způsobené syndromem vyhoření a už-jsem-myslel-že-nekonečným zhnusením s místním  publikem, rigidní infantilitou, Ježíšem Kristem (kterým se oháněla většina slamerů s nimiž jsem tu měl tu čest), militantím křesťanstvím, a přežvýkanými tématy krize osobnosti a identity aka jsem zneuctěná africká američanka a všichni mě nesnášejí (řekla zmatená slečna z Filipín domnívajíc se, že je černá, protože teď žije v Harlemu.. Jmenuje se Bernadette Zuniga; všichni si ji najděte na fb  a  veřejně se vyrouhejte na zeď, ať má zas téma), ale to je okej, protože jim teď budu asi čelit (kterýma se ukájel ten zbytek). Přestal jsem věřit, že je komu co předat, když si spoken word autoři popletli se skupinovou terapií. Patos tehdá tekl proudem a lidi se opíjeli.Doufám, že se to teď změní pročež jsem zainvestoval poslední zbytky energie svého ega do teamového slamu. Spřáhl jsem s talentovanou performerkou a společně provedem několik east coast představení básně "The Foreigner and the Historian". Myslím, že se to určitě podaří nahrát a myslím, že to někoho určitě nasere. Naše hlasy zažehnou první vlnu exorcismu co vyšlehá těm šílencům patos z kedluben.

Přistupme tedy  k náhledů  oněch zmíněných básní. Pro lepší zobrazení si klikněte na každej z obrázků. Ale jen jednou. Pak už si s tím totiž hrajete moc.

Sam, co možná někoho zabil a éra poškolní

Letní semestr, který mě zatížil mnohem více než ten zimní, právě skončil. Skončila tak i má zkušenost s americkou vejškou. Abych to stručně zrekapituloval - dalo mi to moc po všech stránkách a já jsem výsostně vděčen. Když budu hodnej, přijedu si zase do států udělat PhD.

Omlouvám se posluchačům, že teď dva tejdny byly prázdný co se příspěvků týče. Posledních pár dní bylo ve znamení finals (závěrečný zkoušky) a pomalejch goodbyes. Celej kampus obrečel odjezd Matta the tepláka a jeho komiksových kamarádů ze školního bejsbolovýho týmu, který ještě v posledním dnu vytrpěl ohavnou porážku v místním přeboru, než se zúčastnění smutně odbelhali domů žrát french fries, hrát xbox a čumět na Pokémony. Mimochodem, pro představu, jak vypadá (a jak moc plastová jest) svačinka amerického studenta na Moravian College během zklouškové období  (netřeba dodávat, že toto je to zdravější, co na kampusu můžete k snědku získat)->

Kampus měl bejt vyklizenej do soboty 12 hodin dopoledne a to znamená, že už v pátek v 8 ráno tu nikdo nezůstal, protože spekulace o tom co by kdyby plynoucí z možných sankcí (aka stalo by se jako vždy úplný hovno) postrašila nejednoho rezidenta. Pokud jste si ale mysleli, že jsem už vyklidil pole a zamířil domů, tak musím zklamat. Americké dobrodružství pokračuje dál, s novými jmény a hrdiny, kteří se rozhodli zakusit pravá příkoří imigrantská. Je to tak, našli jsme si s kolegou práci na kampusu, takže i nadále setrváváme, házíme na nového zaměstnavatele americké úsměvy, abychom si vydělali dost na cestování na západ USA, který plánujeme někdy příští měsíc. Samozřejmě, stejně jako z cesty na Miami, i tady budu pravidelně točit, blogovat a příležitostně mudrovat, bude-li o čom. Trasu jsme si vytyčili smělou - z Pensylvánie do Buffala, na Niagáry, a pak dál na Chicago, kde vzít Route 66 do Kalifornie. Tam buď zemřeme, nebo se vrátíme jako pravoslavní knězové bez peněz.

S tím, jak nám imigrační oddělení hází klacky pod nohy a vyžaduje bychom zaplatili dalších 400 dolarů pro studentské pracovní povolení v USA, je jasné, že chvíli budeme muset kombinat práci legal i illegal, abychom vůbec něco ušetřili. Přes den sekat trávu a v noci střílet crack. Přesně jako naši předci. Vyřízení onoho povolení totiž trvá až božské dva měsíce, a to z důvodů, které nejsou jasné ani imigračním úředníkům (na každý můj dotaz odpověď "Unfortunately, I am not sure,"). Franz Kafka hadra. Až vám bude někdo vykládat, jak moc si lidi váží a jak moc důležitou roli plnili imigranti pro rozvoj USA, tak mu dejte rovnou tečku za marnění vašeho času. My v dokladech máme "non resident alien eligible to work". Nevím jak vám, ale mě to zní dost nepřáteloidně, až hvězdno válkově, páč jsem očividně alien z jiné galaxie. Kdyby tohle slyšeli všichni ti Rusáci a východoevropani, co kdysi postavili Manhattan a Brooklyn, asi by se dosrali. Je zajímavé, že spolužačka z Německa má ale například vízum na 4 roky se vším všudy (ve srovnáním s naším 10 měsíčním), přičemž podmínky pro studium jsme plnili naprosto stejné. Hádám, že pro lepší výchozí imigrantskou pozici je příště třeba rozpoutat aspoň dvě světové války.

První den v novém pracovišti - Moravian College Facility Services, šel nadmíru dobře. Matt the teplák je sice pryč, ale na scéně se zjevil nový bad ass hrdina. Je mu 60, jmenuje se Sam, 17 let strávil u Marine Corps a možná, možná, že prej i někoho zabil. Zásadně se nesměje, řídí tvrdě, myslí tvrdě, vypadá jak Bruce Willis s nařáchlejším bicákem, a má absolute bad ass kérku na předloktí (plameny, draci, memento mori). Hlesl, že má rád disciplínu, ale i tak nám po hodině práce řekl, že děláme moc, a nařídil potulku a příležitostné zašívání se po kampusu. Na Samovi je vidět, jak moc se armáda stará o veterány - nijak. Z 30000 sebevražd ročně je 20% válečných veteránů.  Sam není zdaleka jediný trooper, kterej po takový kariéře u armády dělá v 60 školního údržbáře za 9 dolarů na hodinu.

Dalším kladným hrdinou je Will. Willovi je 27 let, mluví jako redneck, i když je původně z Bostonu a i když má vysokou školu, říkal, že být školním údržbářem v Pensylvánii byla jasná volba. I Will má brutální kérku na předloktí, zvířecí tlapku, která pravděpodobně symbolizuje jeho zájem o lov (soudě dle redneck klobouku a hustého ofousí, které Willa zdobí). Jakože mám čuch na solidní příběhy, domnívám se, že Will můj blog bude houfně plnit. I on naše pracovní nasazení dnes musel krotit a dokonce se nám snažil ukázat místa, kde se můžeme uvolnit, popřípadě prospat, aby nás nikdo neviděl. Na kampusu je hodně práce.

Takže. Někdo by řekl, že přechod od laskomin a akademických úspěchů k práci údržbaře je downgrading, ale já bych chtěl vyzvdvihnout motto jednoho bezkonkurenčního, fenomenálního, svěžího a macho hormonoidního slovenského rappera = Robime to pre vas. Já a můj mančaft chceme nadále debunkovat nafouklou americkou wannabe kulturu.

When there's something strange in your neighborhood, who you gonna call?

Na obrázku já a fukomet, americký vynález hojně využívání stalkery a šikanátory - proklatě rychle zvedá sukně i zařezává spoďáry.