Sam, co možná někoho zabil a éra poškolní

Letní semestr, který mě zatížil mnohem více než ten zimní, právě skončil. Skončila tak i má zkušenost s americkou vejškou. Abych to stručně zrekapituloval - dalo mi to moc po všech stránkách a já jsem výsostně vděčen. Když budu hodnej, přijedu si zase do států udělat PhD.

Omlouvám se posluchačům, že teď dva tejdny byly prázdný co se příspěvků týče. Posledních pár dní bylo ve znamení finals (závěrečný zkoušky) a pomalejch goodbyes. Celej kampus obrečel odjezd Matta the tepláka a jeho komiksových kamarádů ze školního bejsbolovýho týmu, který ještě v posledním dnu vytrpěl ohavnou porážku v místním přeboru, než se zúčastnění smutně odbelhali domů žrát french fries, hrát xbox a čumět na Pokémony. Mimochodem, pro představu, jak vypadá (a jak moc plastová jest) svačinka amerického studenta na Moravian College během zklouškové období  (netřeba dodávat, že toto je to zdravější, co na kampusu můžete k snědku získat)->

Kampus měl bejt vyklizenej do soboty 12 hodin dopoledne a to znamená, že už v pátek v 8 ráno tu nikdo nezůstal, protože spekulace o tom co by kdyby plynoucí z možných sankcí (aka stalo by se jako vždy úplný hovno) postrašila nejednoho rezidenta. Pokud jste si ale mysleli, že jsem už vyklidil pole a zamířil domů, tak musím zklamat. Americké dobrodružství pokračuje dál, s novými jmény a hrdiny, kteří se rozhodli zakusit pravá příkoří imigrantská. Je to tak, našli jsme si s kolegou práci na kampusu, takže i nadále setrváváme, házíme na nového zaměstnavatele americké úsměvy, abychom si vydělali dost na cestování na západ USA, který plánujeme někdy příští měsíc. Samozřejmě, stejně jako z cesty na Miami, i tady budu pravidelně točit, blogovat a příležitostně mudrovat, bude-li o čom. Trasu jsme si vytyčili smělou - z Pensylvánie do Buffala, na Niagáry, a pak dál na Chicago, kde vzít Route 66 do Kalifornie. Tam buď zemřeme, nebo se vrátíme jako pravoslavní knězové bez peněz.

S tím, jak nám imigrační oddělení hází klacky pod nohy a vyžaduje bychom zaplatili dalších 400 dolarů pro studentské pracovní povolení v USA, je jasné, že chvíli budeme muset kombinat práci legal i illegal, abychom vůbec něco ušetřili. Přes den sekat trávu a v noci střílet crack. Přesně jako naši předci. Vyřízení onoho povolení totiž trvá až božské dva měsíce, a to z důvodů, které nejsou jasné ani imigračním úředníkům (na každý můj dotaz odpověď "Unfortunately, I am not sure,"). Franz Kafka hadra. Až vám bude někdo vykládat, jak moc si lidi váží a jak moc důležitou roli plnili imigranti pro rozvoj USA, tak mu dejte rovnou tečku za marnění vašeho času. My v dokladech máme "non resident alien eligible to work". Nevím jak vám, ale mě to zní dost nepřáteloidně, až hvězdno válkově, páč jsem očividně alien z jiné galaxie. Kdyby tohle slyšeli všichni ti Rusáci a východoevropani, co kdysi postavili Manhattan a Brooklyn, asi by se dosrali. Je zajímavé, že spolužačka z Německa má ale například vízum na 4 roky se vším všudy (ve srovnáním s naším 10 měsíčním), přičemž podmínky pro studium jsme plnili naprosto stejné. Hádám, že pro lepší výchozí imigrantskou pozici je příště třeba rozpoutat aspoň dvě světové války.

První den v novém pracovišti - Moravian College Facility Services, šel nadmíru dobře. Matt the teplák je sice pryč, ale na scéně se zjevil nový bad ass hrdina. Je mu 60, jmenuje se Sam, 17 let strávil u Marine Corps a možná, možná, že prej i někoho zabil. Zásadně se nesměje, řídí tvrdě, myslí tvrdě, vypadá jak Bruce Willis s nařáchlejším bicákem, a má absolute bad ass kérku na předloktí (plameny, draci, memento mori). Hlesl, že má rád disciplínu, ale i tak nám po hodině práce řekl, že děláme moc, a nařídil potulku a příležitostné zašívání se po kampusu. Na Samovi je vidět, jak moc se armáda stará o veterány - nijak. Z 30000 sebevražd ročně je 20% válečných veteránů.  Sam není zdaleka jediný trooper, kterej po takový kariéře u armády dělá v 60 školního údržbáře za 9 dolarů na hodinu.

Dalším kladným hrdinou je Will. Willovi je 27 let, mluví jako redneck, i když je původně z Bostonu a i když má vysokou školu, říkal, že být školním údržbářem v Pensylvánii byla jasná volba. I Will má brutální kérku na předloktí, zvířecí tlapku, která pravděpodobně symbolizuje jeho zájem o lov (soudě dle redneck klobouku a hustého ofousí, které Willa zdobí). Jakože mám čuch na solidní příběhy, domnívám se, že Will můj blog bude houfně plnit. I on naše pracovní nasazení dnes musel krotit a dokonce se nám snažil ukázat místa, kde se můžeme uvolnit, popřípadě prospat, aby nás nikdo neviděl. Na kampusu je hodně práce.

Takže. Někdo by řekl, že přechod od laskomin a akademických úspěchů k práci údržbaře je downgrading, ale já bych chtěl vyzvdvihnout motto jednoho bezkonkurenčního, fenomenálního, svěžího a macho hormonoidního slovenského rappera = Robime to pre vas. Já a můj mančaft chceme nadále debunkovat nafouklou americkou wannabe kulturu.

When there's something strange in your neighborhood, who you gonna call?

Na obrázku já a fukomet, americký vynález hojně využívání stalkery a šikanátory - proklatě rychle zvedá sukně i zařezává spoďáry.